Strakonožky se snadno rozmnožují semeny i dělením nebo řízky. Některé odrůdy si i při množení řízky zachovají stejné vlastnosti jako původní rostlina. Rostliny pěstované ze semen jsou však různorodé. Strašonůžky mohou mít různé barvy od bílé přes růžovou až po fialovou a modrou. Pěkné jsou nejen květiny, dekorativně působí také listy této trvalky.
Strachonožka vyžaduje hlubokou, bohatou půdu, která je mírně vlhká. Rostlinám se daří na slunných místech, naopak ve stínu neprosperují a nesvědčí jim ani půdy, které rychle vysychají. Kolem kořenů by půda neměla vyschnout nikdy. Když jsou stračonůžky správně pěstovány, po čase budou kvést iv méně kvalitní půdě, ačkoli upřednostňují lepší podmínky. Vhodné je pěstovat rostliny alespoň ve tříčlenných skupinách, každá stračonůžka však potřebuje dostatek svého vlastního prostoru.
Jsou vysoké a těžké, potřebují pomoc
Strakonožky rostou do výšky i do šířky a jejich soukvětí jsou velká. Proto rostliny nutně potřebují opory. Ty instalujeme v momentě, kdy se na rostlinách začnou objevovat poupata. Každý stonek přivážeme ke žrdce nebo zatlučeme žrdky kolem rostliny ve vzdálenosti 15 – 20 centimetrů do sebe a pospojujeme je drátem, provázkem nebo opěrným kruhem. Právě kruhové opory jsou velmi pěkné a spolu s rostlinou dokážou vytvořit na pohled příjemná zákoutí.
Pěstování není složité
Strakonožky se pěstují jednoduše. Na jaře potřebují obohacení půdy kompostem nebo hnojivem. Rostliny poléváme ke kořenům, ne na listy, protože to by otevřelo cestu nemocem. Odkvetlé květiny odstraňujeme, povzbudíme tak rostlinu k dalšímu kvetení. Druhé kvetení podpoříme seříznutím ve výšce 10 – 20 centimetrů nad přízemními listy. Na záhony je k pěstování nejvhodnější odrůda Giant Imperial. Aby byly rostliny co nejkrásnější, na podzim vysejeme semena přímo na stanoviště a přes zimu chráníme semenáčky poklopem. Pokud chceme pozdější kvetení, vyséváme v dubnu.
